STALO SE 2010

20. srpna 2010 dostali občané Sudoměřic u Bechyně do poštovních schránek anketní lístky:

ANKETA - TŘI LIDÉ V BALÓNU
Vzduchoplavecká společnost královského města Slaný a občanské sdružení Tatrmani

vyhlašují ANKETU na téma : SUDOMĚŘICE U BECHYNĚ (Bechyňská Smoleč, Bežerovice, Sudoměřice)

Odpovězte na otázku: „Co se mi nejvíc líbí nebo nelíbí na (v) naší vesnici?“

Anketní lístek se svým jménem adresou a kontaktním telefonem vhoďte do čtvrtka 2. září 2010 do anketní schránky v místní Jednotě.

V pátek 3. září v 17,00 hod. na obecním úřadě (u obecního úřadu?) budou ze všech platných odpovědi veřejně vylosováni tři výherci.

Těch se vzápětí zmocní balónáři a ještě to odpoledne, či příští dny, bude-li vhodné počasí, s nimi vyletíte balónem k oblakům.
Neupoutaným balónem nemohou létat děti. Proto je anketa určena pro občany od 15 let.
Všechny platné odpovědi budou zveřejněny na webových stránkách Tatrmanů. http://www.tatrmani.sudomerice.cz/,

VÝSLEDKY ANKETY - TŘI LIDÉ V BALÓNU.

Z 250 roznesených anketních lístků bylo odevzdáno 9 platných .

Všem, kteří se ankety zúčastnili, pořadatelé děkují.

Zvláště děkujeme zástupci ze Zárybničné Lhoty, který vyplnil a do urny vhodil bohužel neplatný anketní lístek.
Líbí: Vše ostatní.
Nelíbí: Křižovatka.

ANKETNÍ LÍSTEK Č. 1.

LÍBÍ: Krásně posečená tráva ... a kulturní život obce.

NELÍBÍ: -

ANKETNÍ LÍSTEK Č. 6.

LÍBÍ: Nově vybudovaný chodník v Bechyňské Smolči, parkoviště a bezbariérový přístup do Jednoty. Velká ochota až obětavost paní Hruškové při úklidu a úpravě našich obcí. Rekonstrukce zdi na hřbitově.

NELÍBÍ: Bezohlednost a lhostejnost spoluobčanů, kteří svůj odpad odloží vedle kontejnerů a je jim jedno, kdo to uklidí. Neochota některých občanů (sečení trávy, úklid sněhu) okolo svých domů. Využívají ochoty zaměstnanců OÚ!

ANKETNÍ LÍSTEK Č. 85.

LÍBÍ: Že v ní žije dostatek lidí, kteří se nezištně starají o kulturu a spolkovou činnost.

NELÍBÍ: Že v ní bohužel žijí i takoví lidé, kterým je to všechno naprosto fuk.

ANKETNÍ LÍSTEK Č. 111.

LÍBÍ: Schopnost občanů navzájem se bavit.

NELÍBÍ: -

ANKETNÍ LÍSTEK Č. 127.

LÍBÍ: Bohatý kulturní život – hlavně Divadlo na návsi a Vánoční svícení. Zachovávání starých řemesel v podobě kurzů.

NELÍBÍ: Není nic, co by se mi nelíbilo.

ANKETNÍ LÍSTEK Č. 190.

LÍBÍ: Různé akce Tatrmani. Dobře zásobená Jednota.

NELÍBÍ: Neopravený kostel. Cesta ke hřbitovu (auta).

ANKETNÍ LÍSTEK Č. 191.

LÍBÍ: Kulturní akce pořádané obcí a Tatrmany. Dobře udržovaná škola.

NELÍBÍ: Rychle projíždějící auta obcí nerespektující práva chodců na přechodech.

ANKETNÍ LÍSTEK Č. 220.

LÍBÍ: Divadlo na návsi, POSUBANE, akce Hasičů, výstavy na obci, upravená náves, obecní pec, Vánoční svícení.

NELÍBÍ: Nepodporuje ekologický rozvoj, turistiku a klidné životní prostředí. Podporuje životní prostředí zatěžující provozy – obalovna. K důležitým rozhodnutím nesvolává obyvatele a neptá se na jejich názor.

ANKETNÍ LÍSTEK Č. 236.

LÍBÍ: Že to tu žije! Dělají se tu akce pro všechny generace!

NELÍBÍ: Že mezi námi žijí lidé, kteří jsou asi z jiné planety! Chtějí likvidovat školu atd.

NEUKLÍZEJTE SNÍH NA NÁVSÍCH A NÁMĚSTÍCH !

Do České republiky byly nedopatřením(*) zavlečeny Sněžné Ryby (Piscis Nivealis).

Využijte příležitosti ke zdravé změně svého jídelníčku! Na přiloženém obrázku podvečerní rybolov na návsi Z.W.Fixleyho v Sudoměřicích nad Bechyní.

(*) Mistr Z.W. Fixley nedokázal v telepatickém rozhovoru vysvětlit jednomu dementnímu starobnímu důchodci jednoduchou variantu prestimova opakování nergidních fázových tuchrinií. Proto použil názorného nákresu, který poštou onomu nechápavému starci poslal. Nedopatřením se do obálky dostal výtrus jikrno-mléčné spóry Sněžné Ryby (Piscis Nivealis). Při rozbalování dopisu spóra vylétla a oplodnila zasněženou Sudoměřickou náves. Již dnes jsme dostali zprávu, že Sněžné ryby (Piscis Nivealis) se světem šíří rychleji než prasečí chřipka. Jsou všude, kde je dosud netknutý, člověkem nepotřísněný sníh.

PRVÉ ČŮRÁNÍ ŽIŽKY

30.dubna 2010 ve spolupráci s dětmi vedenými o.s. Klášter a dislokovaného pracoviště ZUŠ v Bechyni. Proběhla slavnost, s malými dětskými představeními, která byla ukončena tím, že Žižka každému po chuti načůral do kelímku malinovou limonádu. Při té příležitosti byla dětem (ale i hravým dospělým) předána obnovená a zrekonstruovaná barevná dřevěná stavebnice. Po osmnácté hodině děti odcházely za ves ke Kachňáku k připravenému pálení čarodějnic. Zúčastnilo se asi sto lidí.

LIDOVÁ ŘEMESLA

6.3. VÝROBA PASPART

Lektorka paní Bubelová, 14 seminaristů

17.4. KOŠÍKÁŘSTVÍ

Lektorka paní Bubelová, 13 seminaristů

24.4. VITRÁŽE

Lektor pan Švamberg, 15 seminaristů

ZPRÁVA O REALIZACI FESTIVALU DIVADLO NA NÁVSI 2010

Pátý ročník festivalu Divadlo na návsi i letos pronásledoval déšť. Díky sudoměřické Sokolovně mohla být všechna plánovaná představení realizována. Dokonce mnozí spoluobčané využili nabídku, kterou jsme divadelní týden v Sudoměřicích rozšířili a navštívili dvě ukázky z Intelektuálských rejdů na sudoměřické návsi.

Součástí festivalu byl kurz, věnující se dechu, hlasu a osobnosti, který vedla Mgr. Ivana Vostárková. O kurz byl tak velký zájem, že jsme museli realizovat dva turnusy ve 14 dnech. Díky spolupráci s místní školou, Sokoly, a panem farářem, byly podmínky kurzu na vysoké úrovni.

K hodnocení jednotlivých představení – na každé z nich přišlo 80 – 100 diváků

si dovolím použít dopisu Karla Trtíka z Prahy. Foto pořídil Josef Capoušek.

Divadelní soubor Tábor o.s, Jean-Baptiste Poquelin: SKAPINOVA ŠIBALSTVÍ

Velice mě mrzí, že jsem tak přišel o Šibalství v podání odvědčených Táborských viz nehasnoucí vzpomínka na jejich a Goldoniho Vějíř.

Divadelní společnost KEJKLÍŘ, Luděk Richter: Stolečku, prostři se!

Výkon pana Richtera byl úžasný. Gradoval a nenechal dětem chvilku vydechnout. A líbily se mi i jeho pomůcky (což jsem ovšem ještě ani v nejmenším netušil, co uvidím o 24 hodin později). Vnučka prý ani nedýchala.

DS AMADIS Brno, Marie Jones: PLNÝ KAPSY ŠUTRŮ

Potom večerní představení brněnských. Opět velevýkon obou účinkujících.Totální proměna po každé jednoduché piruetě a každý z nich snad deset postav. A zase musím napsat: Ale to jsem ještě netušil, čeho budu svědkem tentokráte už jen o 17 hodin později!

Kejklířské divadlo Vojty Vrtka a pana Brůčka: KOUZELNÁ KULIČKA aneb JAK VOJTA K ŠIKOVNOSTI PŘIŠEL

Už když oba účinkující přijížděli tak jsem začal tušit, že to bude velký! Ovšem že tak velký, to jsem tušil jen velmi nedostatečně. Když představili neuvěřitelně dokonale vymyšlené a provedené spoluhráče, začal jsem žasnout a z tohoto stavu už jsem se až do konce nevzpamatoval. Hrát vlastně takhle příběh a současně i něco jako forbinu mi dalo vzpomenout na dvojice českého humoru. Tedy VaW (ale to nejspíš ne, tam to nebylo o kontrastu), spíše SaŠ v Jonášovi! Vyřiď prosím Tvému synovi i jeho kolegovi, že mají můj velký obdiv za to, jak to celý odehráli v neuvěřitelným tempu a aniž by jedinkrát vypadli z role! A jak to mají prošpikováno desítkami nápadů slovních, ohybových, hudebních prostě divadlo s opravdu velkým Dé! Ten příběh neměl chybičku. Však také děti šly s sebou! A musím ti poslat fotku dospělých v hledišti. Jestli měli páni herci někoho dokonale v hrsti, tak to byli také ti, kterým jakoby představení nebylo určeno a kteří tam byli jako doprovod. Já se musím přiznat, že jsem si tam nestačil ani všimnout, že je mi zima. Když jsme přišli do Fontány, tak jsem si musel dát horkou sprchu a poté si na sebe vzít dvě košile! Tak dokonale jsem se tam prochladil. Ale vnitřně zahřál, jak už dlouho nikoliv! Jsem na sebe naštvanej, že to nedovedu napsat líp, ale odkládat to nechci. A tak to vezmi v téhle kostrbaté podobě a věz, že až budu hodnotit letošní zážitky, tak že ten Sudoměřický nedělně odpolední bude nejspíš na samé špici. Hluboce se skláním, smekám a mít na hlavě širák, tak ho nutně musím odhodit v dál a možná i v šíř.

Ve středu došlo na dva přídavky. Divadlo TYAN z Plzně provedlo prvou veřejnou zkoušku inscenace od Dario Fo: František, Komediant Boží. Oba herci měli poprvé v ruce vozík, který se měl „divadelním zázrakem“ změnit v jeviště, a poprvé viděli loutky, se kterými se pokoušeli hrát. Pro mně byl výsledek velmi rozpačitý. Mnozí účastníci této veřejné zkoušky však byli spokojeni.

Divadlo MÝTUS z Bechyně, Albert Camus a Etiene Levi: Cizinec. Performace Štěpána Ondřicha.

Poslední meditativní nabídka klidně a důstojně uzavřela sudoměřickou divadelní smršť.

Divadelní smršť se mohla v Sudoměřicích konat pouze díky vzájemné spolupráci Sokola, školy, Obecního úřadu, penzionu Fontána a finanční podpory MK ČR a Jihočeského kraje.

Všem, kteří nám pomohli, všem, kteří se zúčastnili – tedy i divákům- velice děkujeme.

TVŮRČÍ DÍLNA DIVADLA NA NÁVSI (V.) 17. – 23. července 2010

seminář Ivany Vostárkové HLAS JAKO PROJEV OSOBNOSTI

I. turnus: Od pondělí 19. 7. do pátku 23.7. ukončením podvečerním zpíváním.

II. turnus: Od pondělí 26. 7. do čtvrtka 29.7.ukončením podvečerním zpíváním.

Obsah semináře

Fyziologická tvorba hlasu

Hlasotvorné dýchání

Přirozená tvorba hlasu

Hlas mluvní i pěvecký

Artikulace – výslovnost

Hledání souvislosti dechu, hlasu a artikulace

Pracovalo se v učebnách a na chodbách školy, v sokolovně v kostele na louce, hřišti a návsi.

Reakce jedné ze seminaristek na seminář:

V pěti větách – proč se zúčastnit hlasového semináře v Sudoměřicích u Bechyně?

Především je to inspirující, citlivá a trpělivá pedagožka semináře Ivana Vostárková, která vám v pěti dnech nabídne rehabilitační a dechová cvičení pro váš hlas tak, aby se rozezněl ve své přirozenosti a mohutnosti, což většinu účastníků vždy překvapí.

Pak je to místo, kde se seminář odehrává. Klidná vesnice uprostřed idylické jihočeské krajiny obývaná přátelskými a činorodými obyvateli. Můžete navázat přátelství nejen s nimi, ale také s účastníky/cemi kurzu, kteří vám potvrdí, že lidé, co se mají potkat, se potkají a že svět je malý.

tento hlasový seminář je tedy určen nejen pro lidi chtějící zpívat, ale i pro ty, kteří chtějí poznávat sami sebe, svoje hranice a někdy je i nabourat.

Monika S.

KERAMICKÝ SEMINÁŘ

23.7. – 31.7.2010

V letošním roce měl Keramický seminář poněkud výjimečnou náplň. Vypočítávaly se, na lékárnických váhách vážily, mlely, míchaly a pálením zkoušely nové glazury. Hledaly se, nacházely a ověřovaly nové způsoby práce s hmotou. Tak se například stalo, že došlo i k vytváření složitých forem a lití porcelánu, mosazi a bronzu. To vše se dělo převážně v novém prostředí dílen a dvora v místní škole.

Ověřovali jsme tak nové postupy a práci v novém prostředí. Dokonce ani pro oblíbené téma –ideu- nebylo letos v Keramickém semináři místo. Proto možná některým našim spoluobčanům scházela závěrečná velkolepá slavnost. Velkolepou slavností ale bylo zjištění, že nové prostředí a nové technologie jsou pro příští ročníky Keramických seminářů použitelné.

Zúčastnilo se celkem dvacet pět lidí.

Fotografie Jana Štrebla